...tak jako nemám ráda Santu, nemám ráda ani Halloween...
...k nám do Čech to zkrátka nepatří...
...mé dětství je spjato s Ježíškem...
...k tomu vedu své děti...a pevně doufám, že moje děti to budou zase předávat dál...
...právě tak Halloween...
...ne že bychom nezapalovali světýlka v dýních...ale je to u nás spíše z nouzecnost, protože jiný materiál na dlabání v dosahu není...
...jako malá jsem dlabávala krmnou řepu...
...u babičky za zahradou jí bývalo celé pole, takže stačilo vyběhnout a byla krásná i s chřástem...
...není to tak jednoduché, jako dýně, ale myslím, že déle vydržela...
...dávali jsme ji na sloupek u branky a zapalovali v ní klasické dortové svíčky...
...nejednou se stalo, že "čepička" ohořela, ale to nám radost nekazilo...
...ani nevím, kdo to vlastně vymyslel...kdo nám poradil řepu...o Americkém svátku s dlabáním dýní jsme tenkrát neměli ani ponětí...
...až jako dospělá jsem se dozvěděla o prapůvodu tohoto svátku...o Keltech a jejich řepách...
...a proto si myslím, že vzhledem k historii a jejich pobytu na našem území k nám jejich
SVÁTEK SVĚTEL
více patří...
...letos jsme s dětmi prošli téměř celé naše město, ale na přilehlých polích žádná památka po krmných ani jiných řepách...
...a tak k mé nelibosti došlo na dýně...
...vlastně je to asi jedno, v čem svítí světýlka...důležité je to, že naše obydlí chrání...
...krásný Svátek světel nebo i Halloween...
